MOJE ZKUŠENOST Extrakce zubu moudrosti

     Jelikož se doby rychle mění a pokaždé, když chci vydat článek, téma jako by už nebylo aktuální, tak tady je další moje aktuální zkušenost s lékařskou vědou...

  

 Řekla bych, že v průběhu let jsem si se zuby užila dost. Měla jsem "malou pusu" už jen na ty zuby, které střídají ty mléčné, takže hned trhání asi 4 zubů, jen aby se mi ty ostatní vešly do pusy. Časem se ale už ani ty do pusy moc vejít nechtěly a tak přišlo řešení rovnátek, nejdříve těch klasických vyndavacích a pak ještě doladění pevnými. Uf. Myslela jsem, že budu mít konečně pokoj... Ale ne... ve dvaadvaceti mě paní zubařka poslala na rentgen, kvůli zubům moudrosti a samozřejmě ani ty se mi do pusy nechtěli vejít, tedy z poloviny. Horní se prořezaly úplně v pohodě, ale spodní se rozhodly, že zůstanou pod dásní. Takže objednat a ven s nima!

    Teď mám vyndanou levou osmičku, ale byl to boj...

Vyndání jsem se opravdu hodně bála, jedním z důvodů bylo nepochybně to, že jsem slyšela všemožné příběhy o komplikacích a druhý, že mám od doby, co jsem si v nemocnici poležela po autonehodě, nějaký přirozený strach ze všech zákroků... ikdyž moc dobře vím, že to bolet nebude. Objednala jsem se na stomatochirurgii v Praze na Pankráci, v den objednání jsem dorazila asi 15 minut předem a byla jsem ráda, protože už na recepci čekalo pár lidí. Musela jsem vyplnit papíry ohledně kovidu, odevzdala jsem rentgen a byla jsem poslána do ordinace. V ordinaci jsem se ale dozvěděla, že to nebude tak jednoduché, že mi ty osmičky rostou mezi nervy, takže mě ještě čekal 3D rentgen. Po rentgenu opět do ordinace na konzultaci k panu doktorovi, který mi řekl, co se děje a že mi může vyndat jen levý zub. Taky mi vysvětlil, co je špatně s tím pravým a že s ním budu muset přijít jindy na speciální zákrok. Pak mi do levé strany píchl anestezii a čekala jsem, než zabere. A pak hurá do křesla a pryč s osmičkou. Co si budem, byla jsem z toho nervózní docela zbytečně, vůbec nic mě v průběhu nebolelo, pan doktor se mnou celou dobu mluvil a říkal, co bude dělat a sestřička mě uklidňovala. Já tedy v průběhu raději zavírala oči, abych neviděla všechny ty nástroje a nejnepříjemnější na tom celém bylo slyšet, co se děje okolo a jak mi zub zmenšovali, aby šel vyndat. A celý zákrok a rekonvalescence není ani tak náročná fyzicky jako psychicky.

Co tedy vím pro příště?

1. Před zákrokem si obstarat analgetika, zmrzlinu, přesnídávky, polévky do hrnku nebo jiné tekuté jídlo.
   
2. Vážně se před zákrokem nasnídat/najíst! Byla jsem dost nepříjemná z hladu 😂.
3. Pít před tím, protože pro mě bylo potom i polykat sliny náročné.
   
4. Vzít si s sebou buď někoho jako podporu nebo třeba knížku na zkrácení chvíle a uklidnění, když čekáte, než zabere lokální anestezie.
   
5. Myslet na to, že čím dřív začnete pusu chladit, tím líp. Já si po cestě domů nabrala sníh do lahve, abych chladila už v autě.
6. Najděte si někoho, kdo umí tejpovat. Je fajn té tváři maličko odlehčit a možná i proto jsem měla jen takovou mini modřinu.
   
7. POZOR na antibiotika. Opravdu popřemýšlejte, na co všechno máte alergii, řešit po dobrání vyrážku nebo mykózu vážně není příjemný.
8. Nastavit si opravdu hodně klidový režim - filmy/pohádky a zmrzlina. A snažit se být celkově v klidu a v pohodě, protože i psychická pohoda urychlí hojení.💕

Pokud vás čeká vyndání osmiček, držím palce!

s láskou anna